V letech 1974 – 1980 se stala Dolly Parton stálicí a ne méně než osm jejích singlů se vyšplhalo na první místa v různých hitparádách. Dolly měla v televizi dokonce svou vlastní estrádní show Dolly! (1976 – 1977). V tomto období rovněž mnoho zpěváků (jako například Rose Maddox, Kitty Wells, Olivia Newton-John, Emmylou Harris či Linda Ronstadt) přezpívalo její písně, čímž jen utvrdili její pozici hitmakera. Dokonce ani její sourozenci nezůstali pozadu – Randy Parton a Stella Parton podepsali své vlastní smlouvy u různých nahrávacích společností a po vzoru Dolly i oni začali hrát.
S rokem 1976 přišlo album All I Can Do, u kterého zajistila produkci Dolly spolu s Porterem Wagonerem. Tehdy se Dolly ujala aktivní role v rámci produkce a nasměrovala svou hudbu do více mainstreamového stylu – popu. Album New Harvest z roku 1977 se pak stalo prvním, které si Dolly produkovala naprosto sama, což se projevilo právě změnou žánru. Country se tedy smísilo s popem a R’n'B a ačkoliv byly kritiky na toto album vcelku přívětivé, u posluchačů nemělo velký úspěch. Album samotné zakotvilo na 71. místě v žebříčku popových alb, singl Light of a Clear Blue Morning skončil pak na 87. místě žebříčku Billboard Hot 100.
Po tomto neúspěchu se Dolly obrátila na ostříleného popového producenta Garyho Kleina a spolu přivedli na svět v roce 1977 album Here You Come Again, které se okamžitě stalo hitem (se stejnojmenným pilotním singlem v čele). Jedná se zároveň o první album Dolly Parton, kterého se prodalo více jak milion nosičů. Po tomto úspěchu byla stejným způsobem vytvářena i další alba Dolly v tomto období.
Cena Grammy na sebe nenechala dlouho čekat a v roce 1978 si Dolly odnesla svůj první gramofonek za Nejlepší ženský výkon v žánru country. Následovaly hity jako Heartbreaker, Baby I’m Burning či You’re the Only One, všechny velice úspěšné. V tomto období zapracovala Dolly na své viditelnosti v médiích a v letech 1977 – 1979 se velice často objevovala v televizi (důkazem budiž interview v Barbara Walters Special, účast ve speciálním vysílání pořadu Cher na stanici ABC či show Carol and Dolly in Nashville). Na její vystoupení v rámci An Explosion of Country Music se přijel podívat dokonce i tehdejší prezident USA Jimmy Carter.
Úspěch pokračoval i v letech 80., kdy přišly hity jako Starting Over Again, Old Flames Can’t Hold a Candle to You a 9 to 5 (zvláště tato píseň se držela v čele countryových i popových žebříčků velmi dlouho). Dolly však neměla v tomto období příliš času na skládání, a proto mnoho jejích písní pochází od jiných popových skladatelů.
Zmíněná skladba 9 to 5 se v roce 1980 stala rovněž ústřední písní pro stejnojmenný film, ve kterém si Dolly Parton po boku takových hvězd jako Jane Fonda a Lily Tomlin měla tu čest i sama zahrát. Odměnou jí byla nominace na Oscara v kategorii Nejlepší původní píseň.
Dalším filmem byl The Best Little Whorehouse in Texas z roku 1982, kde si Dolly zahrála roli svérázné bordelmamá. Prostřednictvím tohoto snímku došlo také k reinkarnaci staršího hitu I Will Always Love You, který se znovu vrátil do hitparády, o úspěchu duetu s Kenny Rogersem nemluvě.
Zajímavostí je, že v témže období se Dolly v roce 1983 probojovala se singlem Potentional New Boyfriend i do americké taneční hitparády, což je od původního country celkem pokrok.
Jelikož už s postupem přestávala být v rámci mainstreamu Dolly Parton lidově řečeno „v kurzu,“ rozhodlo se RCA Records její smlouvu v roce 1987 již neobnovit. Dolly však neváhala a ještě v témže roce podepsala smlouvu novou, tentorkát se společností Columbia Records.